Naše škola - naše hodnoty

Ve čtvrtek 10. září 2026 jsme v naší škole zažili den, který byl v mnoha ohledech jiný než běžné vyučování. Do celoškolního projektového dne PBIS se zapojili všichni žáci i pedagogové a společně jsme se věnovali čtyřem hodnotám, na kterých chceme naši školu dál stavět: Respektu, Zodpovědnosti, Bezpečí a Spolupráci.

PBIS – pozitivní podpora chování – není o přidávání dalších zákazů a příkazů. Jeho smyslem je společně si pojmenovat a hlavně prakticky ukazovat a oceňovat, jaké konkrétní chování pomáhá vytvářet školu, ve které se dobře učí i dobře žije. Přesně tím jsme projektový den také zahájili: ne dlouhou přednáškou, ale otázkou, jak chceme, aby naše škola vypadala a jak se v ní k sobě chceme chovat.

Tentokrát přitom děti nezůstaly se svými třídami. Vytvořili jsme smíšené skupiny napříč ročníky, ve kterých spolu pracovali mladší i starší žáci. Právě to bylo jedním z důležitých prvků celého dne – děti dostaly příležitost pomáhat si, poznat spolužáky z jiných ročníků a zažít, že každý může do společné práce přinést něco jiného.

Každou z našich čtyř hodnot jsme se snažili dětem představit především zážitkem. U Respektu jsme například pracovali s „mluvícím předmětem“. Děti si na vlastní kůži vyzkoušely rozdíl mezi situací, kdy jim ostatní skutečně naslouchají, a chvílí, kdy je někdo přerušuje nebo ignoruje. Cílem nebylo naučit se definici respektu, ale pochopit, že respekt poznáme podle konkrétního chování – například podle toho, že druhého necháme domluvit, posloucháme ho a dáváme prostor jeho názoru.

Při bloku Zodpovědnosti si každý žák vybíral úkol podle svých možností a za jeho splnění získal jeden dílek společného puzzle. Teprve když každý přispěl svým dílem, vznikl celý obraz. Jednoduchá aktivita tak velmi názorně ukázala, že zodpovědnost není jen „splnit povinnost“, ale také rozhodnout se, vytrvat, případně požádat o pomoc a přispět ke společnému cíli.

Hodnotu Bezpečí jsme objevovali prostřednictvím „minového pole“. Jeden žák se musel se zavřenýma očima spolehnout na pokyny ostatních, kteří ho bezpečně navigovali mezi překážkami. Následně skupiny diskutovaly nad konkrétními situacemi ze školního života a přemýšlely, jaké chování bezpečné je a jaké naopak není.

Poslední blok patřil Spolupráci. Děti společně stavěly pyramidu z kelímků pomocí provázků a gumiček a přenášely míček pomocí papírových „korýtek“. Ani tady nešlo o rychlost nebo vítězství. Úspěch závisel na tom, zda se skupina dokázala domluvit, rozdělit si role, počkat na ostatní, nabídnout pomoc a hledat společné řešení.

Projektový den nebyl soutěží a nešlo ani o to mít „správnou odpověď“. Mnohem důležitější bylo, jak děti přemýšlely, jak spolu mluvily a co si z jednotlivých situací dokázaly odnést.

A tímto dnem rozhodně nekončíme. Výstupy jednotlivých skupin budou dál sloužit při zavádění PBIS a při vytváření konkrétních očekávání pro různá místa a situace ve škole. Hodnoty Respekt, Zodpovědnost, Bezpečí a Spolupráce se proto budou objevovat v našem každodenním životě stále častěji – ve třídách, na chodbách, v jídelně, při společných akcích i mimo školu.

Nechceme, aby naše hodnoty zůstaly jen čtyřmi slovy na plakátu. Chceme, aby postupně bylo vidět, co v naší škole znamenají v praxi. A projektový den byl prvním velkým společným krokem.